Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza organických polutantů a mikropolutantů ve skládkových vodách
Poslušná, Markéta ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Stanoveným cílem této diplomové práce byla kvantitativní a kvalitativní analýza relevantních organických polutantů a mikropolutantů v českých a dánských skládkových vodách. Byly odebrány bodové odběry kapalných a pevných vzorků (sedimentů) z jímek skládkových vod nebo z jejich blízkého okolí. Sedimenty byly odebírány pouze u českých skládek. Vzorky dánských a českých skládkových vod byly následně srovnávány mezi sebou vzhledem k jejich odlišné historii. Bylo zjištěno, že české skládkové vody obsahují vyšší koncentrace detekovaných organických polutantů než v Dánsku. Detekované koncentrace pro sumu 21 PFAS se ve skládkových vodách pohybovaly od 956,5-11 011,3 ng/l pro vzorky českých skládkových vod. Naměřené koncentrace sumy 14 PFAS byly v rozmezí od 414,5 po 2 589,3 ng/l pro vzorky z dánských skládkových vod. Koncentrace v českých skládkových vodách pro sumu 24 PPCP se pohybovaly od 131,3 po 27 471,4 ng/l. Pro dánské vzorky skládkových vod byla naměřena koncentrace v rozmezí 122,6-12 351,5 ng/l (pro sumu 11 PPCP). PCB byly analyzovány v kapalných i v pevných vzorcích. Ve všech kapalných vzorcích byly pod limitem kvantifikace, proto byly analyzovány v sedimentu z českých skládek, kde byly stanoveny hodnoty od LOQ-20,9 mg/kg (suma PCB). Tato práce představuje dosud první studii, která se zabývala...
Persistent water pollutants: case of ethylenediaminetetraacetic acid in the Czech Republic
Prášek, Jan ; Šauer, Petr ; Keprtová, Karolína
Reuse and recycling of products composed of natural matter is relatively without significant environmental problems. However, recycling of products produced using modern synthetic technologies often brings new challenges. Our analysis has shown that substitution of citric acid with artificial substance of ethylenediaminetetraacetic acid causes important environmental problems. The case study carried out in the Elbe river basin shows that the ethylenediaminetetraacetic acid concentration standard has been exceeded, particularly from confluence of the Vltava and Elbe rivers. Open questions and tasks for future technological development and environmental policies are formulated, particularly the idea to replace artificial substances with nature-based ones. This would enable better introduction of circular economy ideas in the use of resources.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Možnosti využití vibrační spektroskopie při studiu interakcí přírodní organické hmoty s modelovými polutanty
Stehlíková, Kristína ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Hlavným cieľom tejto diplomovej práce bolo overenie potenciálu využitia pokročilých techník spracovania infračervených spektier, konkrétne analýzy hlavných komponentov (PCA), za účelom sledovania interakcií prírodnej organickej hmoty s organickými polutantmi. Prírodná organická hmota bola reprezentovaná štandardom humínových kyselín IHSS Leonardite a za zástupcov organických iónov boli zvolené aromatické farbivá metylénová modrá a Rhodamin 6G a tiež alifatická látka Septonex. Ich interakcie boli potom sledované pomocou infračervenej spektroskopie, ktorej využitie pre tento účel bolo overené v mojej bakalárskej práci. Na získané infračervené spektrá vytvorených komplexov a pripravených slepých vzoriek bola napokon aplikovaná analýza hlavných komponentov, ktorá pomohla odhaliť spektrálne zmeny na prvý pohľad nerozoznateľné v samotných spektrách. Bolo zistené, že najpravdepodobnejším mechanizmom interakcie humínových kyselín s aromatickými polutantmi sú - interakcie, zatiaľ čo pri viazaní alifatických látok je predpokladaná elektrostatická povaha interakcie.
Úroveň kontaminace sedimentů z údolní nádrže Orlík organickými a anorganickými polutanty
Dvořák, Tomáš ; Száková, Jiřina (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Vlivem sorpčních procesů mohou sedimenty zadržovat celou řadu toxických látek, které jsou spolu se sedimentem transportovány na velké vzdálenosti od místa jejich vzniku. Přehradní nádrže představují významný rezervoár těchto sedimentů a mohou tak vypovídat o celkovém zatížení povrchových vod v daném povodí. Tato práce je proto založena na hypotéze, že sedimenty údolní nádrže mohou napomoci k odhadu zdrojů a míry znečištění vody v dané oblasti. Cílem této práce bylo zhodnocení úrovně kontaminace sedimentů z údolní nádrže Orlík organickými a anorganickými polutanty a posouzení potenciálního vlivu jednotlivých přítoků na celkovou míru kontaminace těchto sedimentů. V rámci literárního přehledu byla hodnocena současná úroveň poznání zejména v oblasti speciace toxických prvků a specifik chování polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) a polychlorovaných bifenylů (PCB) ve vodách, sedimentech a vodních organismech. Diskutována byla také biologická aktivita a eutrofizační potenciál sedimentů. Hodnoceno bylo celkem 34 směsných vzorků sedimentu odebraných v různých částech Orlické nádrže včetně jejích významných přítoků. V jednotlivých přítocích byla sledována také biologická dostupnost významných polutantů na základě jejich obsahu ve tkáních mlžů. Metodou atomové spektrometrie byly zjištěny zvýšené obsahy As, Cd a Zn v sedimentech ÚN Orlík. Výrazně nadlimitních hodnot dosahoval arzen ve spodní části nádrže a to od soutoku řeky Otavy s Vltavou ve směru k tělesu hráze. Zvýšené obsahy kadmia a zinku byly zjištěny v sedimentech řeky Otavy. Na základě analýzy tkání mlžů v přítokových oblastech byla prokázána významná bioakumulační schopnost kadmia. Mimo jiné byla zjištěna také významná závislost obsahu fosforu na obsahu celkového železa a hliníku v sedimentech.
Výskyt polycyklických aromatických uhlovodíků PAU ve vodním ekosystému řeky Jang-c'-t'iang. Porovnání dat z pasivních vzorkovačů SPMD s literárními údaji.
HEMERKOVÁ, Kristýna
Cílem této práce bylo zpracovat výsledky analýz polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v SPMD vzorkovačích a obdržená data poté porovnat s literárními údaji získanými stejným postupem. Vzorkovače byly exponovány po 10 dní na odběrových místech ve středním toku Jang-c'-t'iang v říjnu roku 2013. Instrumentální analýza byla provedena metodou GC-MS/MS. Byly vypočteny časově vážené průměrné koncentrace PAU. V zájmové oblasti se volně rozpuštěné koncentrace pohybovaly v rozmezí 7,5 až 31 ng×l-1. Zjištěné koncentrace byly srovnatelné nebo dokonce nižší v porovnání s ostatními řekami na světě díky naředění. Převažující zastoupení 2-3jaderných PAU naznačovalo nedávné zdroje znečištění. Použitím diagnostických poměrů určitých PAU byl proveden pokus o identifikaci příspěvků různých typů zdrojů. Tyto poměry se přikláněly k pyrogenickým zdrojům znečištění PAU ve všech zájmových lokalitách kromě Jiang Li, kde tyto poměry poukazovaly na směs petrogenických a pyrogenických zdrojů.
Studium bioremediace vybraných organických polutantů pomocí bakterie Cupriavidus necator
Miléřová, Miluše ; Hurtová, Jana (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Cílem práce je studium bioremediace p-nitrofenolu pomocí bakterie Cupriavidus necator. V teoretické části je zpracován přehled organických polutantů a bioremediačních technologií sloužících k jejich odstranění ze životního prostředí. V experimentální části byla pro biodegradaci p-nitrofenolu použita bakterie Cupriavidus necator H16 a její mutantní kmen Cupriavidus necator H16/PHB-4 neschopný akumulace PHB. Biodegradační testy byly provedeny s různými koncentracemi p-nitrofenolu a také za neoptimálních teplotních podmínek. V průběhu testů byla kromě koncentrace p-nitrofenolu stanovována také viabilita bakteriálních buněk pomocí průtokové cytometrie. Při 4 °C se jevila jako odolnější bakterie Cupriavidus necator H16, avšak kmen Cupriavidus necator H16/PHB-4 byl odolnější při 37 °C. Biodegradace p-nitrofenolu byla také studována ve fermentoru, kdy došlo během 51 hodin k degradaci 65 % p-nitrofenolu. Navíc byl v průběhu fermentace pozorován posun vlnové délky maxima v absorpčním spektru p-nitrofenolu z 401 nm na 384 nm. Vedle p-nitrofenolu stanovovaného spektrofotometricky bylo analyzováno i množství PHB pomocí plynové chromatografie s FID detektorem, jehož maximálního obsahu PHB bylo dosaženo ve 20. hodině kultivace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.